Jak na maratonský trénink


ZabÄ›hnout maraton je splnÄ›ní snu nehledÄ› na Äas a umístÄ›ní. Zvládnout 42 km dlouhou trasu není žádná procházka růžovým sadem. Sice nemusíme být profesionálními závodníky, ale pokud chceme bÄ›h dokonÄit, mÄ›li bychom se důslednÄ› vÄ›novat přípravÄ›.
běžící muž
1.      Vytvořme si tréninkový plán
Abychom vůbec zvážili, zda se pustit do maratonských tréninků, mÄ›li bychom být schopni ubÄ›hnout 30 minut v kuse bez pÅ™estávky. ZhodnoÅ¥me své momentální schopnosti a podle nich pak naplánujme, jak a kdy chceme zlepÅ¡ovat naÅ¡i kondici. Nechme si na přípravu alespoň 20 týdnů, než se zúÄastníme závodu.
2.      Týdně si naordinujme alespoň jeden dlouhý běh
Na zaÄátku bychom mÄ›li ubÄ›hnout aspoň 15 kilometrů. Každý týden bychom mÄ›li pÅ™idat. Po pÄ›ti mÄ›sících bychom se mÄ›li dostat na 35 kilometrů, které nás pÅ™ipraví na potÅ™ebnou zátěž. Pevná vůle je klíÄová, je tÅ™eba žádný týden nevynechat.
nohy závodníků
3.      Vložme do tréninku i sprinty
Alespoň dva bÄ›hy na krátké tratÄ› týdnÄ› nám zlepší kardiovaskulární systém. MÄ›li bychom se u nich pořádnÄ› zapotit a rozhodnÄ› nebýt schopni si pÅ™i nich povídat. Můžeme využít běžecké pásy v posilovnách, kde si ohlídáme naÅ¡i tepovou frekvenci, tempo bÄ›hu i Äas. Dostat bychom se mÄ›li na 13 km za hodinu.
4.      Zapojujme i jiné Äásti tÄ›la
PÅ™i příliÅ¡ném bÄ›hání se můžeme pÅ™etrénovat. Je potÅ™eba vybudovat si výdrž a posílit i horní polovinu tÄ›la. Jeden den týdnÄ› bychom mÄ›li vÄ›novat jinému druhu cviÄení. DobÅ™e poslouží například jóga. Pokud nám pÅ™ijde příliÅ¡ zženÅ¡tilá, můžeme zaÄít tÅ™eba se vzpíráním.
5.      Berme naši přípravu vážně
BÄ›hy na dlouhou vzdálenost suplují skuteÄný maraton. Pokud vynecháme den nebo dva naplánovaného tréninku, dejme pÅ™ednost tÄ›mto bÄ›hům pÅ™ed sprinty nebo cviÄením. PÅ™i intenzivní námaze bychom mÄ›li pít dostatek tekutin. Poslední dlouhý bÄ›h bychom mÄ›li absolvovat týden pÅ™ed samotným maratonem. NaÅ¡e tÄ›lo tak bude mít Äas řádnÄ› se zregenerovat.